Vybrané spisy II
Druhý díl vybraných spisů katolického teologa a biskupa skryté církve Jana Konzala (1935–2021) obsahuje jeho převážně dosud knižně nepublikované texty. Jedná se o rozsáhlý výbor z velkého množství přednášek, programových řečí a promluv k obnově závazků presbyterátu pražské obce ES a nástupnické Společné cesty. Dále soubor přináší Konzalovy homilie k obnově manželských závazků, písemné přípravy k duchovním obnovám a ukázky katechezí ke svátostem křtu, biřmování, manželství a smíření. Svazek uzavírají dva učební texty z 90. let Úvod do hermeneutiky Písma a tradice a Krátký kurz homiletiky.
Univerzální církev nelze obnovit jinak než prostřednictvím obnovy těch místních církví, které univerzální církev subsistují. Ačkoli větší počet rozsahem malých místních církví v jediném městě se osvědčoval po celá staletí právě v antickém Římě pod berlou nástupců Petrových, patnáct století poté naráží na odpor každá snaha znovu prosadit do římskokatolické praxe malé místní církve (ať už jako malé diecéze, nebo jako prelatury). V příliš rozsáhlých místních církvích ztrácí smysl nejen aggiornamento žádané papežem Janem, ale také všechny pokusy vyhledávat a respektovat charismata jednotlivců i skupin tak, aby se nevytvářely ani sekty, ani ostrůvky samospasitelných elit. Jinými slovy: I tentokrát jde o umění, a každé umění vyžaduje vedle myšlenky i praktickou schopnost realizovat ty myšlenky. Tu schopnost nutno přiměřeně dlouho získávat praxí.
Není vůbec zřejmé, že úlohy obnovy dokáže splnit jen církev komuniálního typu. Je ovšem zřejmé, že církev lidová už není takovému poslání práva; může přežít ještě několik dalších generací, ale trpěla vyčerpaností už v polovině dvacátého století. Na druhé straně nejsou pokusy o obnovu církve s posílením komunia jako nástroje spásy žádnou utopií. Ale pro etablované církevní reprezentanty nejsou přitažlivé.
Jan Konzal: Proč neuhýbat úvahám o nové vizi církve, 2011
Vydavatel: CENTRUM PRO STUDIUM DEMOKRACIE A KULTURY